Materiály

Úvod

Didaktický test

Křížovka

Laboratorní práce

Příprava na vyučovací hodinu

Použitá literatura:

1. Jiří Vacík a kolektiv: Přehled středoškolské chemie, SPN a.s., 1995, 1999
2. Šibor J., Plucková I., Mach J.: Chemie, úvod do obecné a organické chemie, biochemie a dalších chemických oborů, učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV, Nová škola, s.r.o., 2011
3. Šibor J., Plucková I., Mach J.: Chemie, úvod do obecné a organické chemie, biochemie a dalších chemických oborů, pracovní sešit vytvořený v souladu s RVP ZV, Nová škola, s.r.o., 2011
4. Škoda J., Doulík P.: Chemie 9, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus, 2007
5. Šmídl M., Doulík P., Škoda J.: Chemie 9, pracovní sešit pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus, 2007
6. Doulík P., Škoda J., Jodas B., Bieliková E., Solárová M., Šmídl M.: Chemie 9, příručka pro učitele pro základní školy a víceletá gymnázia, Fraus 2007
7. Vodrážka Z.: Biochemie 2, Academia Praha, 1992

Komentáře k vytvořeným materiálům

Milada Teplá (6.5.2013):

1. K úvodu - zcela souhlasím s psaním zápisu na tabuli - prezentace s již hotovým zápisem není zcela vhodná pro nižší gymnázia, viz argumenty, které uvádíte. S rozvržením hodin též souhlasím.
2. Křížovka - velmi hezké opakování předchozího učiva s tajenkou, která je vstupem do další části učiva. Já bych jen možná před sacharidy udělala jakýsi vstup k přírodním látkám jako takovým (třeba ve spojením s potravou - aby si žáci pokusili sami uvědomit, co je součástí jejich stravy a pak přejít plynule k sacharidům).
3. Laboratorní práce - pro žáky budou jistě motivační, mám ráda, když se pracuje s materiálem běžně dostupným. Chybí mi tam zmínka o fruktose - myslím, že se v nápojích bude vyskytovat více než glukosa (i když reakcemi s Fehlingem nerozeznám), tak abychom žáky nemystifikovali, že pokud je reakce s Fehlingem pozitiní, tak že se jedná o glukosu (samozřejmě mohli bychom přidat test na rozlišení glukosy a fruktosy, ale to si myslím, že je pro nižší G zbytečné). Dále bych přidala třeba i nějaké potraviny, které by měly i neměly obsahovat škrob (tohle se líbí žákům - jsou vždycky nadšení, když v salamu najdou škrob, který by tam neměl být, ale přesto se přidává...). Navíc důkaz škrobu je časově velice nenáročný (já třeba ani nepoužívám Lugol, mám z lékarny koupený nejlevnější roztok jodisolu, aby nadšení žáci, mohli pokus zopakovat doma a pochlubit se rodičům, co se v chemii naučili :) ). S předpřipraveným protokolem souhlasím!
4. Test - vše je ok a jednoznačné, jediné u čeho jsem se pozastavila je otázka č. 8 - to jsem se koukla do řešení, co se tím myslí.
5. Výklad - zde mi chybí propojení na prezentace!!! Takže nevím, zda vám nebudu vytýkat něco, co v prezentaci máte. Co mi chybí je vysvětlení tvorby Haworthova a Fischerova vzorce - v testu se na znalost těchto vzorců odkazujete. Pak trochu spekuluju nad větou, že monosacharidy jsou "vždy" uzavřeny do kruhu - ne "vždy" tomu tak je, v roztoku se v určitém procentu vyskytuje i necyklická forma. Pokud zmiňujete termín "hexosa" tak bych možná v úvodu uvedla, že se monosacharidy dělí dle počtu uhlíků na triosy, tetrosy, pentosy, hexosy a heptosy. Též bych ihned v začátku (tam jak píšete, že obsahují karbonylovou skupinu) uvedla, že je rozlišujeme na aldosy a ketosy (poté už na základě vzorce monosacharidu mohou sami určovat, zda se jedná o např. hexosu, aldosu či ketosu). Pak nevím přesně, jak žákům vysvětlíte, co jsou cukry (nenašla jsem ve vašich poznámkách). Dále bych možná přinesla na ukázku nějaké potraviny - spojení s každodenním žiotem (já jsem takto měla nakoupenou fruktosu (běžně dostupná v potravinách), glukosovy cukr (v lékarně), klasický cukr krystal, med - a mohou klidně ochutnávat a porovnávat sladivost...).
6. Závěrem - k materiálům nemám žádné zásadní připomínky, jsou zpracované svědomitě a velmi pečlivě. To, co zde uvádím jsou mé osobní připomínky (co učitel to jiný postoj), se kterými nemusíte souhlasit!
7. Komentáře Martiny Ratajové (12.5.2013):
   1. Mrzí mne, že některým kolegyním se nepodařilo otevřít obrázky vložené do textu, na které navazuje můj výklad a následný zápis na tabuli. Potom je výklad spíše nesouvislý, resp. neúplný. Nevím, jestli je to způsobem vložení nebo aplikací, mohu je ev. poslat zvlášť, ale budou mi připadat vytržené z kontextu.
   2. Výklad - „propojení na prezentace“ Jak jsem již napsala v úvodu, vložené obrázky nejsou prezentací v pravém slova smyslu. Jsou myšleny jako „motivační k diskusi o zobrazeném tématu“. Mám u výkladu ráda a osvědčilo se mi, když mohu s žáky „povykládat“ vlastními slovy o tématu a potom řečené „učesat a zformulovat“ do zápisu, ze kterého vyplyne, co z toho, co jsme si řekli, je důležité a mají si pamatovat. (Znovu připomínám, že učivo je připraveno pro nižší ročníky gymnázií, kde mohou samostatné zápisky dělat ještě trochu problém.)
   3. Takže jen pro představu: Obrázek promítnu a vykládám:
      1. např. obr. 1 - Sacharidy, jsou součástí rostlin, živočichů, jejich potravy, surovinou pro technologie + vzájemné vztahy a propojení. Vyprávím, ptám se a diskutuji se žáky. Potom formou zápisu na tabuli (viz pod obrázkem) shrneme a zapíšeme to podstatné, co zaznělo a promítnu další obrázek, o kterém hovoříme.
      2. obr. 2 - Různé molekuly sacharidů- jedno jakých - co obsahují za atomy, které prvky a skupiny tam najdeme - diskuse - následný zápis pod obrázkem. Následuje
      3. obr. 3 - Základní rozdělení sacharidů na mono- , di-, poly- - opět diskuse, výklad a následné shrnutí ve formě zápisu atd. až k poslednímu obrázku.
      4. Žáci tak získají přehled o tom, co je důležité, aby si zapamatovali a navíc při výkladu mohou sledovat obrázky a aktivně se zapojovat do diskuse a jejich pozornost tak není „rozptýlena“ tím, co si musí stihnout napsat než se objeví další obrázek.
   4. Rozdělení na ketosy a aldosy je určitě pravda, ale myslela jsem že, toto budou mít žáci odpřednášeno v organické chemii, jak jsem psala v úvodu, ale souhlasím, že je vhodné, to zopakovat. Nějak jsem předpokládala na SŠ souběh výuky organické chemie a biochemie, ale ona asi spíš biochemie navazuje na organiku, že? (Možná mimo SŠ s chemickým zaměřením).
   5. Monosacharidy a kruh - zase jsem myslela spíše na organiku, i když si nejsem jistá, jestli by tato informace neměla zaznít až ve vyšším ročníku? Také samozřejmě záleží na tom, co je obsahem učiva předmětů v jednotlivých ročnících SŠ a případná součinnost výuky bude náplní předmětových komisí.
   6. Přinést potraviny na ukázku určitě dobrý nápad, díky!
   7. Úvod co sacharidy jsou, kde je najdeme atd., jsem měla na mysli, že vlastně vyplyne z počátečního „Brainstormingu“, kdy zazní úplně vše, co si děti pod tímto názvem představí včetně souvislostí, takže se tímto způsobem dostanu k výkladu ev. poopravíme některé mylné představy, které mohou v rámci diskuse zaznít.
   8. Laboratorní práce - souhlasím, že by u Fehlinga mělo být zdůrazněno, že se nejedná pouze o důkaz glukosy, ale celé skupiny redukujících cukrů, aby to nebylo pro žáky zavádějící.
   9. Použít i jiné potraviny je určitě výborný nápad, ale v tom případě bych asi žáky rozdělila na skupinky a každá skupinka by zkoumala jiné potraviny. Myslím, že by bylo pěkné mít jich co nejvíce pro přehled, ale každý by si všechny vyzkoušet nestihl. Na závěr nebo v další hodině by žáci jednotlivé výsledky mohli prezentovat a porovnat.
   10. Test - ot.č. 8 - téma energetiky nevyplynulo z připravené hodiny. Test je myšlen jako souhrnný na závěr učiva o sacharidech a během výkladu tato informace určitě zazní.

Jana Šuláková (posláno 9.5.2013, nahráno 10.5.2013):

1. Příprava hodiny, výklad: Nejdou mi otevřít prezentace.
2. Didaktický test: Test shledávám přiměřený. Některé otázky jsou koncipované tak, aby donutili studenta i logicky přemýšlet, což mi přijde jako velice vhodné.
3. Křížovka a laboratorní práce: Dobrý nápad s křížovkou. Libí se mi i navržené lab. experimenty a předpřipravený protokol.
4. Vzhledem k tomu, že jsem psala komentář k Martine R. až po přečtení komentářů doktorky Teplé, nechci opakovat to, co napsala ona, některé komentáře by se opakovali, jiné jsem si nevšimla.