Aktivizační metoda: Delegování

Při této metodě učitel po třídě rozestaví zdrojová stanoviště. Ta mohou zahrnovat kombinaci plakátů, které mají žáci prozkoumat; experimenty, které mají provést; krátké video, které mají zhlédnout; několik stran knihy, které mají přečíst; powerpointovou prezentaci, kterou mají projít na počítači apod.*

Žáci utvoří skupiny, například po čtyřech. Každá skupina má stejný cíl: porozumět všem aspektům předloženého tématu a naučit se je. Každá skupina se sama rozhoduje, kterého žáka vyšle (jako delegáta) na jaké stanoviště s ohledem na jeho preferovaný styl učení. Tito vyslanci pak navštíví daná stanoviště, kde se ve stanoveném čase (7-10 minut) snaží porozumět prezentovanému materiálu a zapisují si poznámky. Následně se vrátí zpět na základnu. Delegáti z různých skupin si mohou navzájem s porozuměním prezentovaných zdrojů pomáhat, takže každý z nich se pak vrací do své skupiny se sebejistitou a pocitem dobrého porozumění dané látce. Po návratu do své skupiny se žáci střídají ve vzájemném vyučování (10-15 minut). Učitel chodí po třídě, sleduje kvalitu práce žáků a odpovídá na případné dotazy.

(Není nezbytné, aby materiály pro jednotlivá stanoviště vytvářel pouze učitel. Může to být úkolem žáků, například paralelní třídy nebo můžeme využít produktů učení z loňského roku apod.)

*v našem případěse jednalo o stanoviště, která zahrnovala:

1. Text z učebnice: Biochemie (Kodíček a kol.) - kapitola Přehled nejvýznamnějších oligosacharidů (str. 292-294) Kapitola z učebnice ke stažení
2. Plakáty: Laktózová intolerance Plakát 1 ke stažení , Plakát 2 ke stažení
   
3. Video: Výroba cukru z cukrové řepy
   
4. Pokus: Alkoholové kvašení - POZOR: balónek je dobré nejprve vyzkoušet (ne všechny se dobře nafukují), baňku s balonkem dát na topení pro urychlení reakce Pokus - návody ke stažení

Proč tuto metodu v rámci výuky používat?

Metodu Delegování lze určitě zařadit mezi komunikační metody, které rozvíjejí komunikační dovednosti žáků. Komunikace mezi žáky by ale měla být korigovaná a zároveň nestresující, zajímavá a vyvážená. Měla by být pro děti aktivizující, zábavná a podněcující. Zároveň lze metodu delegování řadit také mezi metody kooperativního učení, kam patří skupinová práce a vzájemné učení. Pokud je příležitost, je dobré nechat mluvit, vysvětlovat a objasňovat látku žáka, který mluví se spolužáky na stejné komunikační i pojmové úrovni (a kulturní, věkové), což se o učiteli většinou říct nedá. Žáci si mezi sebou lépe rozumí, výklad učitele pro ně může být zbytečně složitý plný odborných výrazů, zatímco žáci znají navíc různé mnemotechnické pomůcky, finty, zjednodušení a zkratky, které učitel nezná nebo je dávno zapomněl.

• ★ Vzájemné učení vede k podpoře zopovědnosti žáků a ta mimo jiné také motivuje.
  
• ★ Spolupráce zlepšuje klima ve třídě, podporuje dělbu práce, vede ke zvýšení soudružnosti a zlepšení vztahů ve třídě.
  
• ★ Vede ke zvýšení efektivity práce a u žáků vzrůstá zájem o učení, vyučovací předmět, o školu a zlepšují se vztahy k učitelům.
  
• ★ Pokud se žáci zajímají o práci druhých, roste i jejich vzájemné poznání, upevňují se sociální vazby.
  
• ★ Zlepšuje se i role učitele, který je takto ve vítané roli pouhého moderátora aktivity a jeho mocenská role ustupuje do pozadí.
  
• ★ Tato metoda podporuje také čtení s porozuměním, schopnost vysvětlovat a naslouchat druhým, prezentovat spolužákům ze skupiny to nejdůležitější, co si přečetl, poslechl, zjistil.
  
• ★ Žáci si tedy touto formou ve škole nacvičí mnoho schopností včetně zápisu poznámek, spolupráce, komunikace a prezentace.

Hodnocení:

Toto cvičení je vhodné zakončit určitou formou individuálního hodnocení. Bylo by nesmyslné dávat za tuto činnost špatné známky (ve smyslu jiné než jedničky). Učitel může na konci aktivitu žáků ověřovat otázkami. Pokud ve skupině žák zná odpověď na otázku, dostane jedničku celá skupina. Prostě se učitel snaží žáky formou jedničky odměnit, jedině tak posílí jejich motivaci takto pracovat i v dalších hodinách.

Otázky:

1. Z čeho se vyrábí cukr, kterým si sladíme kávu nebo čaj?
2. Jaký je rozdíl mezi laktózou a laktázou?
3. Jaký plyn vzniká při alkoholovém kvašení?
4. Jak se z hnědého cukru, který je primárním produktem při vyrobě cukru, získá cukr bílý?
5. Z jakých monosacharidů je tvořena laktóza?
6. Jaké tři významné dicharidy znáte?
7. Jak se nazývá enzym, který v tenkém střevě štěpí disacharid obsažený v kravském mléce na monosacharidy?
   
8. Co vyrábí kvasinky z cukru vedle oxidu uhličitého?
9. Jak se nazývá disacharid složený z monosacharidů glukózy a fruktózy?
   
10. Jak poznáme, že je někdo intolerantní k laktóze?
    
11. Z jaké jiné plodiny můžeme vyrobit cukr kromě cukrové řepy?
    
12. Jaké kvašení kromě alkoholového ještě znáte?
    
13. Jak se laktózová intolerance léčí? Jaká je prevence?

Poznámky:

Tuto metodu bych zařadila na začátek vyučovací hodiny jako motivační a aktivizační prvek. Žáci se pro dané téma nadchnou a pohyb po třídě jim také prospěje, pokud předtím například měli několik hodin, při kterých jen seděli v lavicích a poslouchali výklad učitele. Aktivitu je možné “regulovat” například zazvoněním na zvonek - jako signál, že se žáci mají ze stanovišť přesunout do své skupiny, příp. že už se krátí čas, který mají na předání vědomostí,
které získali. Při metodách vzájemného učení je důležité složení skupin. Pozor na to aby se “lenoši” a
“sabotéři” nesešli spolu.