Materiály

(Výchozí snímek z prezentace)

Powerpointová prezentace - Lipidy

Plán vyučovací hodiny

Písemná práce

Použitá literatura:

1. Táborská, E., et al. Biochemie II – Praktická cvičení. MU, 1999, Brno
2. Benešová, M.; Satrapová, H.: Odmaturuj z chemie. Didaktis, 2002, Brno
3. Schnejderka, P., et al. Kapitoly z klinické biochemie 2. Karolinum, 2004, Praha
4. Kolektiv autorů: Biochemie, základní kurz. Karolinum, 2005, Praha
5. Vacík, J.: Přehled středoškolské chemie, 3. vydání. SPN, 1996, Praha

Komentáře k vytvořeným materiálům

Milada Teplá (6.5.2013):

1. Test - Znalost struktury kyseliny arachidonové bych řekla, že je trošku nad rámec sš pojetí učiva. Nevím, zda do testu žáci měli uvádět sumární či strukturní vzorce daných látek (vyznačené místo odpovídá spíše sumárním vzorcům). Já bych spíše bazírovala na tom, aby si vyzkoušeli tvorbu esterové vazby mězi nějakou zvolenou MK a glycerolem - žáci v tom dělají chyby.
2. Příprava a prezentace na vyučovací hodinu:
   1. jen ze zajímavosti - škoda, že není uvedena náplň třetí a čtvrté vyučovací hodiny :)
   2. Já osobně bych možná nejprve vysvětlila přírodní látky jako takové (sacharidy, lipidy, bílkoviny) + jejich trávení v organismu a až v následujících hodinách bych probírala metabolismy - je tam mnoho podob (např. téměř vše se odbourává na acetylkoenzym A, dochází k oxidaci - resp. dehydrogenaci, atd.) + je dobré ze začátku vysvětlit pojmy jako je např. makroergická sloučenina, NADH, FADH2, anabolismus, katabolismus atd.
   3. Mastné kyseliny - rozdělila bych je na nižší (máselná, kapronová) a vyšší MK.
   4. Možná se někdo zastaví nad tím, zda není příliš podrobné na SŠ zavádět pojmy jako jsou chylomIkrony a všechny lipoproteinové částice... Chápu jasnou souvislost s každodenním životem a s hrozbou, co se může přihodit. Sama vysvětluji transport lipidů z jater do tkání a z tkání do jater na základě IDL a HDL částic a jak jsou jejich hodnoty v krvi důležité. Též vysvětluji "špatný" a "zlý" cholesterol, protože media jsou těchto pojmů plná (je zapotřebí žákům vysvětlit, že skutečně se jedná pouze o jeden a tentýž cholesterol a že nemůže existovat ve dvou podobách, čím se liší je, zda je součástí IDL či HDL - tedy jestli bude udváděn spíše do tkání a tam se usazovat a nebo naopak, zda bude odvádět z tkání do jater. Takže určitě to za zmínku stojí - je zapotřebí žákům vysvětlit, co tyto pojmy znamenají, aby se v nich dokázali orientovat! Já bych to možná probírala až po probrání cholesterolu. Chybí mi vysvětlení (zřejmě by šlo o slovní výklad) - co znamená pojem "celkový" cholesterol - já třeba i žákům ukazuji takový ten papír, co mohou dostat od lékaře, když jdou na vyšetření krve (jednou jsem si udělala kopii, když jsem šla na vyšetření) a zdá se mi, že je to trošku motivuje (alespoň se na chvilku zvýší pozornost).
   5. Linenova spirála nebo Lynenova spirála? V odborné literatuře se uvádí oba pojmy. Při hledání jsem našla, že spirála je pojmenována podle německého biochemika Feodora Lynena.
   6. Pojem glyceridy by se již neměl používat (lepší je acylglyceroly).
   7. Lynenovu spirálu bych buď namalovala na tabuli, at vidí reakce. Slovní popis (snímek č. 10) se naučí nazpaměť - otázka je, zda tomu žáci rozumí a zda to pro ně nejsou jen pojmy a pojmy (já osobně mám radší uvádění struktur a poukázání, kde přesně k reakcím dochází - jsem schopna se to lépe naučit, když těm procesům porozumím). Chybí uvedení, že vznikají NADH a FADH2 jako velmi důležité redukované konezymy.
   8. Graficky moc pěkné.

Jana Šuláková (posláno 9.5.2013, nahráno 10.5.2013):

1. Powerpointová prezentace: Prezentace je udělaná zajímavě, líbí se mi propojení s běžným životem. Mám k prezentaci pár postřehů/připomínek.
   1. Snímek č.2. Lipidy můžou být i částečně rozpustné ve vodě.
   2. Obecně trochu postrádám návaznost jednotlivých snímků, (ale to může být způsobeno tím, že jednak nemám k tomu text a také je to 2. VH, takže asi prvních 6 snímků je jakési opakování?), např. snímek č.3. svádí k tomu, že se mluví o jednoduchých lipidech, acylglycerolech a pak najednou se dál mluví o MK.
   3. Snímek č.4. Uvádí se, že rozpustnost MK ve vodě klesá s rostoucím počtem C a přitom je na začátku zmiňováno, že lipidy jsou ve vodě nerozpustné. Trojité vazby jsou u MK spíš vzácné.
   4. Snímek č.5. Uvedla bych spíše příklady esenciálních MK, jako jsou omega-3 a omega-6 MK, kyselinu stearovou, olejovou, a na jejich přikladu bych poukázala na vliv počtu a přítomnosti násobných vazeb ve struktuře MK na jejich vlastnosti – např. tekutost, bod tání – pravděpodobně zmíněno během 1. VH. (?)
   5. U snímku kde se mluví o micelách bych uvítala obrázek pro lepší představivost. Zmínila bych v prezentaci metabolismus triacylglycerolů, souvislost s energetickým výtěžkem a jaké konečné produkty vznikají při odbourávaní MK.
2. Plán VH: Plán shledávám přiměřený. U opakování bych zopakovala princip odbourávaní MK.
3. Opakování MK: Asi bych zvolila jiný druh opakování/testu.

Martina Ratajová (12.5.2013):

1. Prezentace - moc se mi líbila, na jednotlivých slidech není příliš nepřehledného (i přehledného) textu, je zde pěkně vidět propojení učiva s praxí a zároveň biologií, což bych zase viděla jako vhodné téma pro případné jednání předmětové komise. Zároveň je zde zmíněno riziko onemocnění aterosklerosou, které k tomuto tématu neodmyslitelně patří zároveň s vysvětlením, že nelze považovat každý druh cholesterolu za rizikový a tudíž špatný. Zároveň bych zdůraznila, co je třeba bezpodmínečně umět.
2. Zmínku a učivo o Lynenově spirále bych vzhledem k rozsahu asi zařadila jako samostatnou vyučovací hodinu, do které by se jako úvod hodilo vypracování zmíněného DÚ - Lynenova spirála. To samozřejmě ale závisí na druhu SŠ a jejím zaměření.
3. Příprava na vyučovací hodinu - je pěkně a přehledně rozpracovaná, včetně DÚ - viz výše.
4. Písemná práce - spíše bych asi nazvala pracovním listem (vzhledem k tomu, že nemá vyhodnocení), velmi vhodným ke shrnutí a zároveň zopakování učiva předešlé hodiny. Zároveň bych asi zdůraznila žákům, které vzorce MK je nutné ovládat a které nejsou tak důležité. (Opět závisí na zaměření SŠ).