Materiály:

Didaktické poznámky

Prezentace

Test

Komentáře k vytvořeným materiálům

Peter Urbanovský 27.11.2018

1. Náplň: Veľké pozitívum je, že hodina je orientovaná na každodennú prax („rutinu“) – hlavne výživa a recyklácia. Osobne si nepamätám, že by sme niečo také na gymnáziu preberali, a určite sa takáto informácia žiakom hodí. Avšak netuším, či za hodinu sa dá pojať také veľké množstvo informácií. Spracovanie celulózy (a výroba papieru) je pojaté asi až príliš podrobne. No myslím si, že všetky dôležité informácie sú v prezentácii spomenuté a prezentácia môže suplovať vyučovaciu hodinu. Otázkou je, na koľko by bola nápomocná chemická učebnica, kde tento druh látky asi nenájdeme. Celkovo je vyučovacia hodina, resp. jej náplň poňatá netradične a osobne by chýba v nej „tradičnosť“ – chemické vzorce, väzby, reakcie a pod.
2. Ciele hodiny a štruktúra hodiny: Rozumne formulované a orientované do praktického života (než na teoretickú maturitu a prijímačky na VŠ –> je otázkou, čo je lepšie). Časový rozvrh hodiny veľmi dobrý, reálna prax bude asi iná (napr. chýba administratíva)…
3. Prezentácia: Priveľa slide-ov s kopou „čistého“ textu – podľa mňa to nikto čítať nebude (určite nie pozorne). Osobne by som dôležité pasáže / kľúčové slová zvýraznil (tučne alebo farebne). Chemické vzorce preberaných látok sú osekané na minimum – nebudú sa vôbec preberať a zakresľovať? Text na plagáte na slide 20. je nečitateľný. Myslím, že celkovo je prezentácia použiteľná, no v tomto prípade bude veľmi záležať na podaní témy prednášajúcim (samotná prezentácia pre mňa nie je na toľko pútavá).
4. Didaktické poznámky: Veľmi pekne zapísané a zrozumiteľné. Chválim prepojenie učiva s každodennou realitou. Skvelé prepojenie výkladu s aktivitou (GI potravín a recyklácia). Skupinová práca je vždy náročná a hádam nevznikne chaos, keďže práca je plánovaná len na 5 min. Príprava na papieri super, no netuším, ako by to vyzeralo v skutočnosti.
5. Test: Otázky mi prídu primerané výkladu látky, no chýbajú mi v ňom chemické vzorce. Je skôr zameraný na praktické využitie ako na teóriu – je otázkou, či je to lepšie alebo horšie (denné praktické využitie vs. maturita a prijímačky na VŠ). Veľa otázok (3.–6.) má mnoho možných odpovedí a žiaci dokážu byť občas zákerní, a tým odpoveď síce môže byť správna, no nie tá chcená (napr. odpoveď na otázku 5: „redukovať množstvo odpadu na skládkach“ alebo „je to ekonomicky výhodnejšie z priemyslového hľadiska“ alebo „drevo môže byť využité na výrobu nábytku“; poprípade odpoveď na otázku 4: „voda“, „pálenka“ alebo „mak“). Hodnotenie je skôr motivačné (hl. pre učiteľa ako spätná väzba) a oprava takýchto testov z hodín je skôr veľkou príťažou pre učiteľa (ak má denne 3 hodiny v 3 triedach po cca 25 žiakov). P.S.: Až v didaktických poznámkach som si všimol, že test je určený na konci hodiny v rámci opakovania, no už nevidím na to časopriestor v rozvrhu hodiny.

Žofie Borzíková (29.11.2018)

Veškeré komentáře a osobní postřehy k připravené vyučovací hodině na téma polysacharidů jsem rozdělila do následujících šesti odstavců:

Didaktická stránka

1. S časovou dotací jedné VH na téma polysacharidů jsem plně ztotožněna. Cíle VH jsou jasně a srozumitelně definovány, s ohledem na příslušnou skupinu studentů a požadavky RVP, příp. ŠVP. Jedná se pouze o cíle kategorie znalostí (taxonomie Blooma). Použitý pojem „student rozumí“ z kategorie porozumění mi přijde moc obecný (co potřebuje student zvládnout k porozumění, např. ilustruje, vlastními slovy popíše, zkontroluje, opraví, …).
2. Odborný text byl patrně podroben analýze a přetransformován do pojmů a souvislostí odpovídajících příslušnému stupni vzdělávání. Možná by na tomto místě bylo vhodné doplnit konkrétní pojmy, které jsou nutné pro tvorbu pojmů nových, a tudíž nutné i pro výklad této VH. Případně lze také doplnit, které nové pojmy jsou pro stanovený cíl klíčové, které pouze rozšiřující.
3. Časová organizace hodiny je dle mého názoru sestavena vhodně (nicméně sama jsem toto téma neučila). Prvních pět minut se ale rozhodně protáhne o minutku, dvě úvodními povinnostmi, následně podle obsahu prezentace k opakování minulé hodiny bude na zopakování potřeba taky minutku navíc. Což znamená, že by se již nestihla poslední aktivita. Osobně bych jí řadila do následující VH (více píšu u obsahové stránky). Nicméně oceňuji rozvržení průběhu hodiny, kde se střídají různé činnosti studentů (také učitele), nejprve zařazena diskuze (hlad, zde může nastat časová prodleva), demonstrace (odpady), práce ve skupině. Mohlo by se také použít video či demonstrační pokus (např. důkaz škrobu). Pro opakování z minulé hodiny bych volila také nějakou krátkou činnost studentů (např. pouze jejich popsání pojmu apod.). Jsou užívány různé metody práce, což je pro zaujetí studentů určitě přínosné.
4. Na konci hodiny chybí závěr, jakési závěrečné shrnutí proběhlé VH. Lze se například zeptat na dvě, tři otázky nových pojmů, položit ano/ne otázku (hlasování – zavřené oči), pouze slovně shrnout (srozumitelnost výkladu, uvědomění si, co bylo důležité, co se od studentů očekává). V přípravě VH postrádám: * Formy práce * Zvolené vyučovací metody * Potřebné pomůcky * Možnosti propojení s jinými předměty (pokud jsou)

Motivační prvky

1. Patřičná forma motivace je použita v prezentaci, kdy se klade otázka „Co jsou to cukry?“ a při které jsou posluchačům předloženy různé obrázky sladkých pokrmů. Nicméně jelikož tématem VH jsou polysacharidy, určitě bych (např. po zopakování) zařadila nějakou související motivaci (např. by šlo začít se bavit o racích nebo hmyzu … exoskelet …chitin nebo začít právě aktivitou z prostřední části hodiny …kdy budeme mít dříve hlad). Výsledkem VH (tématu) pak je odpověď na zadané otázky či řešený problém. Samozřejmě, VH tak zase nabírá další potřebné minuty navíc.

Obsahová stránka

1. Obsah VH se mi líbí zejména z důvodů zařazení množství zajímavých, s běžným životem spjatých informací. VH tak není pouze výkladem složitých chemických pojmů a výrazů, ve kterých se studenti cítí zmateně a v nichž nevidí žádný význam. Recyklace papíru či náš stravovací režim jsou známé všem studentům SŠ, výklad chemie je tak přiblížen běžnému problému.
2. Pokud se zmíním pouze o novém tématu, úvod do problematiky je zřejmý, líbí se mi zařazení názorného obrázku tvorby celulózy a škrobu (jeho forem), také ukázky různých „forem“ škrobu. Zařadila bych například také demonstraci důkazu škrobu (příp. video). Výklad glykemického indexu považuji spíše jako rozšiřující, ale rozhodně bych jej do VH zařadila, minimálně pro zajímavý poznatek, opět z běžného života. Při diskutování celulózy pěkně vysvětlena souvislost s vlákninou. U výroby papíru bych se rozhodně dlouho nezdržovala (spíše do semináře nebo jako volitelný referát). Spíše volit video nebo jednoduše říci stručný průběh. Po studentech bych ale tuto znalost nevyžadovala. Za velmi přínosnou a zajímavou považuji aktivitu třídění papíru. Myslím, že málokdo z občanů dokáže zcela správně zadané papírové materiály roztřídit. Nicméně vzhledem k časovému rozložení (viz didaktická stránka) bych neváhávala nechat tuto aktivitu do úvodu další hodiny (motivační).
3. Jak už jsem zmiňovala výše, je dobré na konci hodiny krátce říci, co se v hodině dělalo, zopakovat nové důležité pojmy (utřídění myšlenek, co se očekává).

Propojení s vlastním životem studentů

1. Jelikož jakákoliv souvislost, která je blízká poznání studentů, jim přijímání nové informace mnohonásobně usnadňuje, jde o velice cenný způsob učení/vyučování. V dané VH je propojení tématu polysacharidů s běžným životem více než patrné, evidentně se jedná o téma, kde užití souvislostí nelze opominout. Ať už se jedná o škrob či celulózu, nebo o výrobu a recyklaci papíru. Zájem jistě podpoří i výklad glykemického indexu a jeho hodnoty pro běžně konzumované potraviny. Navíc jsou tyto informace často vyvozovány z řešení jistého problému či úlohy, v nichž jsou studenti aktivizování, rozvíjí se v hledání řešení problémů, argumentaci, v určitých momentech i v sociálních dovednostech. Aspekt propojení výkladu učiva biochemie s vlastním životem studentů považuji za zcela naplněn.

Prezentace

1. Jelikož se předkládaná prezentace k VH diametrálně liší od mých představ formy a stylu prezentací, budu situaci brát tak, že tato prezentace je vyloženě brána nejenom jako pomůcka ve VH, ale také jako výukový materiál pro studenty, tudíž že jí po VH budou mít k dispozici, tedy pro ně bude náhradou výukového materiálu… (v jiném případě je takto vytvořená prezentace dle mého názoru prakticky nevyužitelná).
2. Obsahově prezentace zahrnuje vše podstatné, co je k danému tématu potřeba studentům předložit, dle konkrétního cíle hodiny. Sdělení je jasné a srozumitelné, logicky konzistentní. Důležitá fakta jsou zdůrazňována tučným stylem písma. Zvolené písmo je bezpatkové. Velikost písma není zcela přiměřená – v jistých bodech, kde velikost písma nepřesahuje „20“, by mohl nastat problém s nečitelností pro studenty sedící v zadních lavicích či pro ty s poškozením zraku. Barvy textu a pozadí jsou voleny ideálně, tj. veškerý obsah je jasně viditelný. Obrázky jsou umísťovány systematicky, nicméně ne všechny jsou vhodné velikosti. Například obrázek schématu nejvýznamnějších sacharidů by opět nemusel být dostatečně čitelný pro všechny studenty ve třídě (nehledě pak k jeho popiskům). Obrázek typů škrobů jakožto i obrázek recyklace papíru – tentýž případ. Tabulka (diskutování celulózy) by nejspíš mohla být taky neefektivní vzhledem k užití modrého písma na modrém pozadí. Velmi přínosný je graf užitý při definování glykemického indexu.
3. Jenom v krátkosti v kontrastu mé představy prezentace – prezentace slouží jako vizualizační pomůcka pro přednášenou vyučovací hodinu. Má obsahovat nanejvýš základní pojmy, které jsou pro studenty nové a které vyučující chce vysvětlit, diskutovat o nich, používat je pro další práci. Zejména se v prezentaci mají nacházet obrázky, vzorce, schémata reakcí, animace, odkazy na webové stránky či videa, příp. stručná zadání úloh pro aktivizaci žáků, pro provedení hry či jiného motivačního prvku. Každý „slide“ by měl obsahovat nový pojem, o kterém hodláme mluvit. Každý řádek by měl obsahovat pár slov (věty vyloučeny). V mém možná zcela hraničním pohledu by se slova měla vynechávat úplně, a to zejména vzhledem k pozornosti studentů. Dalším faktem je, že studenti si potřebují vše podstatné zapsat do svých sešitů (a vyučující při výkladu s prezentací často spěchá a neuvědomí si tak, kolik času potřebuje student). Situaci, že by si studenti v hodině nemuseli nic psát, osobně zavrhuji (už jen kvůli osobnostnímu stylu a vyhovujícím podmínkám každého ze studentů). V jiné situaci, kdy je potřeba nadiktovat definici, může být tato v prezentaci napsána (nicméně nepovažuji za chybné ji studentům ze svých zápisků nadiktovat).

Zpětná vazba (test)

1. Předkládané otázky k zopakování považuji za přiměřené, co se obsahu týká. S přihlédnutím k formě prověřování vědomostí jsou formulace otázek vhodné. Za zvláště přínosné považuji otázky 3 a 5, kde lze očekávat také různé názory či postoje studentů (pozor na spravedlivé hodnocení). Líbí se mi užitá varianta zadání (motivace pro studenty získat dobrou známku, přičemž nejsou ohroženi neúspěchem). Na druhou stranu se nejedná o test, který by měl prověřit znalosti z dané VH (zpětnou vazbu). V takovém testu bych pak rozhodně nedoporučovala užívat volné otázky, resp. pouze volné otázky. Je efektivní použít například úlohy přiřazovací, doplňovací, formu třídění pojmů či schémat, popisování, otázky s výběrem odpovědí, otázky k uspořádání apod. Využití těchto forem otázek umožní pedagogovi spravedlivěji hodnotit (i když nikdy ne stoprocentně) a kromě jiného se lze vyvarovat nerozhodnosti v udělování bodů, resp. jejich půlení/čtvrcení, zmatku. Studenti také jistě ocení jiný test než ten ve formě „napiš co víš“