Jan Milichovský - Proteiny

Materiály

Powerpointová prezentace - Proteiny

prezentace (ukázka snímku z prezentace)

Didaktické poznámky

Test - Proteiny

Použitá literatura:

Obrázky z prezentací spousta nalezena na internetu skrze google. Část pochází z obrazových materiálů biochemických knih (Stryer), krystalové struktury pochází z PDB databáze (http://www.rcsb.org/pdb/home/home.do), případně z publikací PDB ID molekul: glukagon – 1GCN; albumin – 2XVU; cytochrom b5 – 1CYO; transferin – 3V83; hemoglobin – 2DN2; ovalbumin – 1OVA; ferritin – 1R03; alkohol dehydrogenasa – 1M6H; carbonic anhydrase – 1CA2; molekulární motor – potkaní kinesin - 3KIN; neuroaminidasa chripky – 2BAT; prion – 1DX0.

Komentáře k vytvořeným materiálům

Milada Teplá (1.12.2012):

  1. Prezentace - graficky moc hezká, písmo velké, obrázky kvalitní, přehledné a názorné. Prezentace má hlavu a patu.
  2. Didaktický test - položky 1 a 2 - pro střední školy náročné - často na střední škole stačí znát jen dvě aminokyseliny - glycin a alanin. Položka 3 - zvolila bych aminokyseliny s jednodušším vzorcem; odpověď - možno více variant dle zvoleného pořadí vypsaných aminokyselin. Obodování a stupnice - adekvátní.
  3. Didaktické poznámky - počítejte spíše (2-)3 VH. Během jedné hodiny se toto opravdu nedá stihnout probrat. Za cíle VH velmi chválím (Pozn. měla by se spíše používat aktivní slovesa znázorňující výkon žáka, např. popíše, vysvětlí, rozliší, rozezná atd. viz dokument). Termín bílkovina se používá výhradně pro proteiny (= odbornější termín). (Pozn. podle některých zdrojů (myslím, že i Voet) je hraničním bodem mezi peptidem a proteinem 50 aminokyselin.)
    Chválím za velmi pěkné provedení didaktických poznámek - zcela jasné, hned bych podle toho mohla učit. Žáci jsou neustále podněcovány. Spojení s každodenním životem. Vše vysvětleno.

Daniela Halamková (2.12.2012):

  1. - příprava na VH zpracována detailně
  2. prezentace - zapřemýšlela bych o barevném pozadí
  3. příprava na VH - pojmy: protein, peptid bych vysvětlila na začátku celého tematického pojmu
    - oceňuji definování výukových cílů – ovšem cíle nejsou dobře definovány – jsou použita špatná slovesa (Žák je schopen vysvětlit … x Žák vysvětlí …) – viz Bloomova taxonomie cílů (Komentář p. Milichovského: Nevěděl jsem, že taková věc jako "terminologie cílů" je pevně předepsána psychologem Bloomem. Cíle výuky jsem psal dle inspirace u studentky Koblihové z roku 2011. Moc rozdíl nevidím, ale pan Bloom by ho nejspíš našel :) Pokusím se doplnit znalosti na některé z hodin pedagogiky.)
    - kladně hodnotím uvědomění si toho, že U musí ponechat Ž čas na opsání si vzorců z tabule, možná je však lepší vzorce psát na tabuli zároveň s žáky (a ne je mít v prezentaci již napsané)
    - líbí se mi začlenění procvičení vzniku peptidové vazby během VH
    - líbí se mi i začlenění opakování již dávno probraného učiva (vodíkové můstky)
    - interdisciplinarita (biologie – žáci si ale nemusí dané pojmy pamatovat, na některých gymnáziích se navíc buněčná biologie tak do hloubky neprobírá)
    - líbí se mi používání pomůcek (FErin)
    - je to téma na 2VH – 1VH rozhodně nestačí
  4. test - bodové hodnocení odpovídající, délka testu také, na můj vkus moc zaměřené na vzorce

Lukáš Taraba (4.12.2012):

  1. prezentace: Velmi pěkná prezentace s kvalitními obrázky obsahující jak základní učivo, tak spoustu zajímavostí ze života.
  2. didaktické poznámky: Myslím, že pokud se jedná o neseminární hodinu, tedy, že se žáci s AK, peptidy a bílkovinami teprve seznamují, neškodilo by časový plán o jednu hodinu rozšířit. Vhodně je zapojené opakování již dříve probraných faktů. Podle této prezentace lze bez obtíží učit bez zdlouhavé vlastní přípravy.
  3. test: Bodové hodnocení adekvátní, test zaměřený především na znalost struktur aminokyselin, což může zájemcům ušetřit čas v dalších letech studia na VŠ, pro běžného studenta by toto mohlo být poněkud náročnější.

Vlastimil Souček (4.12.2012):

  1. Velice dobře a přehledně zpracovaná prezentace, jen mi přišlo že náročností by se hodila spíše do výběrového biochemického semináře, než do normální výuky.
  2. Co se času týče, má tam hodně práce se třídou, dotazy a volání k tabuli. To je velice dobré, ale také časově náročné – nejsem si jist jestli by ty dvě hodiny stačily.
  3. Didaktické poznámky jsou precizně zpracované, výborný návod jak v hodině postupovat.
  4. Test: Jak dlouho mají žáci na vypracování? Bodové ohodnocení je dobré, stupnice je maličko posunutá tak, že bude méně jedniček a dvojek. Na stranu druhou, rozmezí u pětky je hodně úzké. Obtížnost otázek odpovídá znalostem obsaženým ve výkladu.

Gabriela Uherčíková (5.12.2012):

  1. - v prezentaci rozmazané vzorce – raději udělat v ChemSketchi vlastní a ostré
  2. - příprava na hodinu je pěkná a podrobná, ale je toho hrozně moc, je to tak na 3 vyuč. hodiny
  3. - test bych zvolila spíše do semináře pro opakování k maturitě a k přijímacím zkouškám na VŠ, proto SŠ je dost obtížný, hlavně z hlediska naučených aminokyselin (všechny nikdo umět nebude)

Adéla Fantová (5.12.2012):

  1. Prezentace Pěkná, přehledná, vhodně doplněná o obrázky. Vzorce dobré psát rovněž na tabuli Sl 8: Myslím, že tolik AK jsme na gymnáziu umět nemuseli
  2. Didaktické poznámky Rozsah odpovídá více než 1VH, jak je naznačeno. Velmi pěkně a detailně zpracované, konkrétní otázky (i možné odpovědi Ž;)) Moc pěkné je propojení s biologií, s běžným životem – otázka, jestli je na to v reálu čas.
  3. Test Možná spíše pro studenty semináře, poměrně náročný (hodně vzorců, poměrně těžkých pro studenty SŠ).

 

Milada Teplá, e-mail: rostejnskamilada@seznam.cz, milada.tepla@natur.cuni.cz