Ing. Eva Kuchařová - Bílkoviny (učivo pro SŠ)

Milada Teplá (24.05.2011) - Komentáře k obsahu:

1. Zapomněla jsem podotknout, že existuje 21 základních aminokyselin (21. je selenocystein. Pozn. kodonem pro selenocystein je UGA, který je bifunkční (má též funkci terminace translace). (Pozn. E. Kuchařové: Selenocystein je novinka nejsem si jistá, že se vyučuje i na všech vysokých školách. Navíc jeho kódování je velice specifické a na SŠ bez detailní znalosti molekulární biologie to udělá v hlavě studentů akorát zmatek.) (Reakce M. Teplé: Otázka je, zda to středoškolští učitelé tuší, problém je že se "jede" podle starých učebnic, ale věda se vyvíjí a tyto pokroky je třeba začlenovat do vzdělávání, proč učit, že jich je 20, když jich je 21?)
2. Myslím, že by to chtělo pro gymnaziální vzdělávání více rozšířit (aminokyseliny - povaha postranního řetězce (Pozn. E. Kuchařové: Povaha postranního řetězce se mi opět zdá moc detailní) (Reakce M. Teplé: Podle povahy postranního řetězce se AMK dělí na hydrofobní, hydrofilní, kyselé a zásadité (toto rozdělení je snad ve všech učebnicích, takže na to studenti narazí), tato povaha je též důležitá i u vzniku terciární struktury), isoelektrický bod; peptidová vazba - její charakter (Pozn. E. Kuchařové: charakter peptidové vazby bez znalosti stereochemie je také dost obtížné vysvětlit) (Reakce M. Teplé: musíme ale též předpokládat, že toto učivo se probírá ve třetím (řtvrtém) ročníku a studenti mají probranou celou organickou chemii a jistě slyšeli pojmy mezomerní a indukční efekt (bez těchto pojmů není možné pochopit podstatu reakcí v organické chemii), takže by to mělo být pro ně opakováním); peptidy a bílkoviny - zmínit se, že vznikají proteosyntézou (probíráno v jiných VH), významné peptidy (inzulin, vasopresin...), nativní konformace - skládání proteinu (osobně bych více rozebrala jednotlivé struktury) (Pozn. E. Kuchařové: skládání proteinu -pokud máte na mysli chaperony, to je myslím též otázka VŠ) (Reakce M. Teplé: chaperony jsem neměla na mysli, měla jsem jen na mysli přechod od sekundární struktury k terciární, nemusí se zmiňovat, jak přesně k tomu v organismu dochází), denaturace(Pozn. E. Kuchařové: pokud jde o denaturaci myslím, že by se mělo jen objasnit, že jde o rozušení vyšších struktur proteinů. též si myslím, že je to látka vysoké školy.) (Reakce M. Teplé: ano, též si myslím, že stačí objasnit, o co se jedná a doložit to na příkladu), příklady proteinů - jak vypadají (nějaké počítačové modely např. kolagenu, hemoglobinu atd.). Zde samozřejmě záleží na zaměření školy, na jejím profilu.

Milada Teplá (26.05.2011):

1. Časová dotace - zvedla bych určitě o jednu hodinu. Počítala bych 1-2 hodiny na aminokyseliny, peptidovou vazbu a peptidy a 1 VH na bílkoviny.
2. Isoelektrický bod - navrhuji rozepsání obecného vzorce AMK na tabuli (jak vypadá AMK v roztoku o pH nižším než pI a napak v roztoku o vyšším pH). Zdůraznit využití.
3. U denataruce bych uvedla klasický příklad z domácnosti - vajíčko před a po uvaření. Uvedla bych a vysvětlila bych, proč jsou denaturované bílkoviny lépe stravitelné.
4. Pozor na překlepy, tyroxin je hormon štítné žlázy, tyrosin je AMK (manuál, snímek č. 5).

Komentáře ostatních studentů:

Terezie Buršíková (24.05.2011):

1. Manuál, Snímek č. 3: "Budu po vás chtít vzorce" ...... Já požaduji znalost třech základních AMK dle vlastního výběru.
2. Manuál, Pozn.: Myslím si, že žáci by měli vědět o všech typech struktury bílkovin, ale rozlišit první tři.
3. Manuál, Snimek č. 9: Otázka pro žáky, jak můžeme dělit bílkoviny.... Myslim si, že studenti budou těžko na ni odpovídat pokud o bílkovinách neslyšeli výklad někde jinde. (Pozn. E. Kuchařové: Jestli si to pamatuji dobře, měli by mít studenti z biologie probraného člověka, tudíž už to min. jednou slyšeli, navíc já po nich chci i trochu logické uvažování (na základě toho, co už znají, co předtím slyšeli) ne jenom pouhopouhé memorování a opakování učiva nazpaměť.)
4. Test, otázka 2c: Na svoji náročnost mi přijde ohodnocena nízkým počtem bodů. Myslim si, že pro studenty bude náročné pospojovat tři AMK zapsané uvedeným způsobem.

Alena Lukavská (29.05.2011):

1. Ze zkušenosti vím, že vzorce AK studenti zapomenou a pamatují si ty jednoduché, většinou glycin a alanin. Na nich se také uvádí vznik peptidové vazby. V modelových otázkách na VŠ (i na fakulty, o které je velký zájem) se vedle vzorce triviálního uvede i název systematický. Mechanickou paměť si mohou studenti trenovat např. ve frázích z cizího jazyka. (Pozn. E. Kuchařové: Nesouhlasím. Tak to by jim stačil pouze obecný vzorec a to je podle mě málo.Paměť se musí trénovat i mimo jazyky a protože se na to nebere zřetel, tak naši studenti dopadají ve srovnáních v posledních letech velmi špatně.).
2. Po osvojení tvorby peptidové vazby, by bylo dobré je upozornit na to, že je rozdíl, v jakém pořadí AK pospojuji, případně jim dát napsat dipeptid Ala-Gly (alanyl-glycin) a Gly-Ala (glycyl-alanin).
   
3. Strukturu bílkovin by studenti znát měli, vědět, že existuje primární až kvarterní a určitě vysvětlit první tři. Souvisí to s denaturací, tvarem bílkovin atd.
4. Snímek 11 se týká denaturace - zde bych hned pod nadpis uvedla dva typy denaturace (na snímku uvedeno dole) a u reverzibilní bych uvedla vysolování. (Pozn. E. Kuchařové: Osobně si myslím, že tento mechanismus by měl být probírán na VŠ, podle mého názoru pro SŠ je postačující, že vědí, že existuje revezibilní a irreverzibilní denaturace a jaký je mezi nimi rozdíl.).
   
5. V didakt. pozn. bych větu "Biuretová reakce je založena na reakci Cu2+ iontů v alkalickém prostředí" upřesnila: biuretová reakce je založena na reakci biuretu (močoviny nebo bílkoviny) s měďnatými ionty v alkalickém prostředí.
   
6. Časová dotace - 3 h.

Ilona Sadílková (30.05.2011):

1. pro učivo SŠ žáků je to myslím postačující. Líbí se mi jednoduchost prezentace a snímek od snímku popsané podrobnosti ke každému něco.
2. Tvoření peptidové vazby by mohlo být nějakou zábavnjší formou (např.kdo nejrychleji sváže peptidovou vazbou nejvíce amonikyselin-formou soutěže atd...). Víc je vtáhnout do děje v prezentaci. (Pozn. E. Kuchařové: nevím jestli je "kdo to udělá nejrychleji" pro SŠ dostatečně motivující...).
3. Co se týče znalostí vzorců aminokyselin,myslím, že plně postačí opravdu ty základní glycin a alanin.
4. Ohledně struktury bílkovin-určtě by měli znát všechny struktury-možná lépe konkrétněji rozepsat v prezentaci terciální a kvarterní struktury bílkovin.
5. Je dobré použít pokus do hodiny, jen možná dát žákům do lavic pár zkumavek slepých a některých s bílkovinou,ať prokáží přítomnost nebo nepřítomnost bílkoviny. Bylo by to pestřejší. (Pozn. E. Kuchařové: dobrý nápad, jen z časových důvodů možná lepší pro laboratoře.).
6. Test v pořádku, jen je lepší zpracovat na skupinu A,B.

Ludmila Červinková (01.06.2011):

1. U této prezentace je pro mě přínosné to, že manuál obsahuje i teorii k probírané látce, tudíž mi jako začínajícímu pedagogovi ušetří čas při přípravě na hodinu.

Lenka Škuderová (02.06.2011):

1. Prezentace přehledná, pestrá, líbí se mi velmi.
2. Požadavek, aby si studenti pamatovali uvedené vzorce AK, mně přijde přiměřený, uvedla bych jim však systematické názvy a na základě těchto názvů by bylo pro ně vyvození vzorce snadnější.
3. Zařadila bych do výuky nějaký rychlý motivační pokus.
4. Popravdě, když vím, s jakými znalostmi přijde žák ze ZŠ na SŠ, tak mi co do obsahu probírané téma přijde plně dostačující.