Materiály:

Prezentace

Pracovní list

Pracovní list - řešení

Didaktické poznámky k materiálům

Komentáře:

Milada Teplá (15.01.2012):

1. 2 vyučovací hodiny asi bude málo, možná, že se výuka natáhne do 3. VH (?).
2. Prezentace je nápaditá, moc se mi líbí. Na středních školách je použitelná. Mám jen pár pidi výhrad:
   - snímek č. 11 a 12 - moc informací z grafů (nějaká zjednodušená schémata?);
   - primární fáze fotosyntézy je vysvětlována na složitém schématu, co nejvíce bych zjednodušila - např. něco podobného, co máte v pracovním listu;
   - na snímku č. 13 je perfektní schéma, škoda, že není v did. poznámkách více vysvětlené (jakým způsobem to má učitel co nejpřijatelnějším způsobem vysvětlit svým žákům);
   - vynechala bych snímky 37 atd. znázorňující ochranu světla před zářením (do výuky biochemie na sš zbytečné).
3. V prezentaci velice kladně hodnotím:
   - motivační otázku s kyslíkem;
   - souvislost s vyhynutím dinosaurů;
   - zajímavá forma opakování (odložené případy);
   - pěkná fotografie chloroplastu (lze pozorovat jednotlivá grana);
   - na snímku č. 34 je velmi zadřilý obrázek Z-schématu (sama jej určitě použiji);
   - vložená videa, první video opravdu jen do 2:00 (jak uvádíte v did. poznámkách), poté je už chybné znázorňování tvorby sacharidů (enzymatický aparát?); druhé video je zcela vhodné právě na sš, moc se mi líbilo.
   
4. Velice kladně hodnotím aktivitu - Simulace fotosyntézy, je to perfektní nápad, žáky to jistě zabaví! Sama se pokusím zrealizovat ve školní praxi.
   
5. Pracovní list je velmi zdařilý, vše lze logicky odvodit a žáci si na něm prozkouší své znalosti. Dle mého názoru nejlepší pracovní list zde umístěný.
6. Chybí test či písemná práce.

Reakce K. Čihákové (17.01.2012):

1. Snímek 11 se mi líbí jak je, myslím, že se stručnou instrukcí, jak se v něm orientovat, se dá v hodině použít (v ose se vzrůstající vlnovou délkou=nižší energie jednotlivé typy záření, krátký usek viditelného je roztáhnut pod tím).
2. Snímek 12 je opravdu zbytečně složitý, já bych asi umazala jednu (černou) čáru a měla bych dopadlé na Zem vs. co z toho využijí rostliny, myslím, že pro představu je to dobré (doprovozeno slovy) v jakém rozsahu na Zemi záření dopadá.
3. Složité schéma fotosyntézy - v reálu bych si s tím více pohrála a ve photoshopu bych si to více upravila k obrazu svému (ale to je fakt nadlouho, i dosavadní úpravy celkem trvaly - já bych si z toho schématu asi nechala jen tu membránu:) ), asi bych použila i animaci, jak to má Verča.
4. Snímek 14: Myslím, že v didaktických poznámkách mám, že bych studenty vedla, že když tedy kytky chytají fotony modrého a červeného světla, tak které z nich má vyšší energii? Tím bych začala a jednotlivé cesty, jak se excitovaný elektron, který absorboval foton vrátí zas na původní stav už je podle s doprovodným vysvětlením dostatečně v grafu názorné. To, co bych chtěla, aby pochopili, je, že využijí jak modré tak červené, ale modré má víc energie, takže elektron přebytečnou energii uvolní (jako teplo). Protože pak může být problém, že později nepochopí, když kytky absorbují jak modré tak červené, proč jsou speciální páry obou fotosystémů jen červené oblasti (P680, P700).